Dušan Majer rozhovor: Člověka na Marsu nemůžeme čekat před rokem 2030

Dušan Majer Facebook

Dušan Majer je majitel a šéfredaktor portálu Kosmonautix.cz a popularizátor kosmonautiky. Připravili jsme si rozhovor, kde jsme mu položili otázky, které se týkají především kolonizace Marsu.

Kdy se podle tebe první člověk projde po povrchu Marsu?

To je těžká otázka. Domnívám se, že člověka na Marsu nemůžeme čekat před rokem 2030. Pokud by šlo všechno dobře, pak by mohli lidé na Marsu přistát kolem roku 2040, realisticky spíše 2050. Rád se samozřejmě budu mýlit, ale těch překážek, které je potřeba překonat, je mnoho. On by nebyl problém tam člověka poslat i dříve. Ale pokud chceme, aby tam dorazil ve zdraví, pak musíme vyřešit mnoho otázek spojených především s kosmickým zářením. V tomto směru jistě pomůže program Artemis a stanice Gateway u Měsíce.

Jaký způsob ochrany lidí před zářením při letu na Mars se zdá nejpraktičtější?

V úvahu připadají různé možnosti. Problém ale je, že žádná metoda není účinná proti všem formám záření. Nejvhodnější tedy bude jejich sendvičová kombinace. Je potřeba dávat si pozor i na sekundární záření, které vzniká ve chvíli, kdy primární částice narazí do ochranné vrstvy a vzniklá sprška připomíná kobercové bombardování.

Jak to bude na Marsu vypadat za 100 let?

Osobně razím myšlenku, že má smysl se zabývat pouze tématy, která jsou 20, maximálně 25 let daleko. Co je dál, to už přestává být sci- a je to spíše –fi. Odpověď na tuto otázku tedy přenechám fantazii každého čtenáře. Uvedu pouze svůj stručný úsudek – za 100 let už jistě lidé na Marsu přistanou.

Je možné, že se na kolonizaci jakýmkoliv způsobem bude podílet některý z českých startupů?

Při kolonizaci bude jistě zapotřebí zajistit mnoho různých služeb. Dá se tedy očekávat, že se do tohoto programu bude muset zapojit celá řada firem. Jejich národnost se však v tuto chvíli odhadnout nedá. Vše bude záležet na mnoha faktorech, které se v současné době nedají odhadnout – například geopolitický vývoj ve světě a mezinárodní politika.

Čím se budou zabývat první lidé, kteří na Marsu přistanou?

Dá se předpokládat, že první lidé, kteří na Marsu přistanou, tam nezůstanou. Domnívám se, že první pilotovaná výprava k Marsu bude vědecká. Člověk dokáže udělat vědeckou analýzu v kratším čase než roboti. První výprava bude mít také za úkol otestovat všechny systémy, jejich spolehlivost. Na těchto poznatcích pak budou stavět následující mise.

Čím je vytvoření kolonie na Marsu strategické s výhledem do daleké budoucnosti?

Už naše babičky říkávaly, že bychom neměli dávat všechna vajíčka do jednoho košíku. Zatím lidstvo žije pouze na jediném kosmickém tělese. Pokud by se Země stala z jakéhokoliv důvodu neobyvatelnou, lidstvo zanikne. Nejde přitom ani zdaleka o ekologii nebo jadernou válku. Konec civilizace mohou způsobit i jevy, které člověk neovlivní – od nárazu planetky, přes výbuch supervulkánu až po pandemii smrtícího viru. Pokud bude mít lidstvo samostatnou kolonii na Marsu, bude to pojistka, že naše lidská rasa přežije i v případě, že Země už nebude obyvatelná.

Jaký způsob možné teraformace planety se zdá nejlepší?

Je potřeba si uvědomit, že jakákoliv teraformace je projekt tak ohromného rozsahu, že se vymyká všem dosavadním zkušenostem lidstva. Dokonce i mimořádně složitá kolonizace Marsu by byla proti teraformaci této planety řádově jednodušší. Takový proces by trval dlouhé desítky, spíše stovky let a vyžadoval inženýrské projekty nepředstavitelných rozměrů. Proto se domnívám, že první kolonie by byla pod povrchem a teraformace by přišla až několik desítek (či stovek) let po založení kolonie. Tento projekt není v aktuálních možnostech lidských technologií.

Jak bude podle tebe vypadat marsovská architektura či jaké koncepty jsou nejzajímavější?

Jak jsem uvedl už výše, dá se očekávat, že minimálně v první fázi budou základny podpovrchové. Nad povrchem by se dalo možná využít vysokého obsahu železa ve zdejších minerálech. Můžeme spekulovat o možnostech 3D tisku z práškového kovu a na tuto konstrukci by poté mohla být automatickými buldozery nahrnuta vrstva regolitu, který by fungoval jako radiační štít.

Jaký marsovský rover nebo sondu máš nejraději a proč?

Každá mise má své nezpochybnitelné přínosy a vybírat jednu oblíbenou není jednoduché. I malá sonda dokáže překvapit – podívejme se třeba na indickou Mangalyaan, která byla pouze technologickým demonstrátorem, který mohl selhat v kterékoliv fázi. A ona funguje už dlouhé roky. Osobně však za vědecky nejpřínosnější považuji pohyblivé sondy, tedy rovery. Ačkoliv Perseverance a Curiosity představují špičku současné techniky, tak bych po dlouhém rozmýšlení vybral rovery MER, tedy Spirit a Opportunity. Právě jejich mise přinesly do té doby nepředstavitelné množství informací a vozítka svou životností velmi výrazně překonala očekávání. Jde tedy o mimořádné úspěchy nejen vědecké, ale také inženýrské.

První věc, která tě napadne, když se řekne slovo Mars.

Nejprozkoumanější planeta Sluneční soustavy (hned po Zemi samozřejmě), která i přesto skrývá stále mnoho neobjasněných tajemství, která čekají na nové generace kosmických sond a možná i na rozlousknutí lidmi přímo na povrchu.

Ještě jednou Dušanovi děkujeme, že si udělal čas a zodpověděl naše otázky.