Včera uběhlo 25 let od přistání prvního roveru na Marsu
NASA/JPL
Včera tomu bylo 25 let od přistání sondy Mars Pathfinder a roveru Sojourner, tedy prvního roveru, co na Marsu kdy přistál. Je pěkné se ohlédnout za první průkopnickou misí svého druhu, připomenout si, co jsme díky misi takového významu zjistili a v neposlední řadě uvědomit si pokrok, kterého jsme za těch 25 let v průzkumu Marsu dosáhli. A přesně to teď uděláme. Sonda společně s vozítkem opustila zemský povrch 4. prosince 1996 z Mysu Canaveral z rampy SLC-17 na raketě Delta II, společnosti Boeing. Cesta k Marsu trvala 7 měsíců a 4.7. 1997 Mars Pathfinder a Sojourner úspěšně za pomocí padáků přistály na Marsu v Ares Vallis, tedy korytu, které vytvořila voda.
Teď už ale o přínosech a objevech, které nám mise přinesla. Doposud byly na Marsu analyzovány pouze jedny vzorky hornin z jednoho místa sondami Viking, a tak možnost pohybu pomocí roveru byla velikou výhodou pro celou misi. Sonda Mars Pathfinder tedy měla za úkol analyzovat vzorky hornin a půdy v této oblasti, pomocí několika přístrojů na palubě a například pomocí magnetometru zjistila, že polétavý marsovský prach je magnetický, díky minerálu maghemit, které prachové částice obsahují. Také objevila zaoblené kameny, vytvořené tekoucí vodou. Sonda pořídila 16 500 fotografií. Poslední komunikace se sondou proběhla 27. září 1997.
Rover Sojourner urazil 104 metrů, přičemž vždy zůstával 12 metrů od sondy a pořídil 550 snímků, díky rentgenovému spektrometru, kterým disponoval, zvýšil rádius oblasti, ve které byla půda a horniny analyzovány. Sojourner provedl celkem 16 analýz prostřednictvím již zmiňovaného spektrometru a například provedl analýzu skály Yogi a ukázalo se, že je složena z andezitu a čediče. Celkově v oblasti bylo objeveno veliké množství vyvřelých hornin, poukazujících na dávnou vulkanickou aktivitu v oblasti. Komunikace s roverem se pak přerušila 5. října 1997.
Zdroje: nasa.gov, wikipedia.org
Obrázky: https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pathfinder-concept.jpg
