Život na Marsu
MPI f. Developmental Biology
Toto je další článek, který přibude do takové naší série článků nazvané časté otázky, kde se snažíme zodpovědět ty nejčastější dotazy, které jsou v souvislosti s Marsem pokládány a zaslouží si větší pozornost a delší vysvětlení. V minulém článku jsme se podívali na vodu na Marsu a dnes si rozebereme potencionální starověký, ale i potencionální současný život, který se na téhle planetě mohl nebo může nacházet.
Život před několika miliardami let
Jak jsme si již v minulém článku této série řekli, na Marsu se v minulosti nacházelo nemalé množství vody a nejspíše se podmínky na tři miliardy let starém Marsu velmi podobaly podmínkám na Zemi při vzniku života. Atmosféra Marsu nejspíše nebyla tvořena z většího množství kyslíku, což zamezilo vzniku nějakého složitějšího mnohobuněčného života. Zatím jsme na něm nenašli žádné fosílie, a to tuto hypotézu jen potvrzuje.
Na Marsu se tedy s největší pravděpodobností nenacházel mnohobuněčný život, ale jak je to s tím mikrobiálním? Pokud bychom porovnali dvě až tři miliardy starý Mars s naší domovskou planetou v době, kdy zde život vznikl, zjistili bychom, že si tyto dvě planety nejspíše byly v mnoha ohledech podobné. Země také neměla při vzniku mikrobiálního života atmosféru tvořenou kyslíkem a na Marsu se nacházela voda, což víme díky analýze hornin a vyschlým korytům řek a jezer. Mars tedy nejspíše měl dobrý základ pro vytvoření mikrobiálního života s tím problémem, že již 1,2 miliardy let postrádal magnetické pole. To je tedy důvod, proč postupně přicházel o svou atmosféru, která se stávala čím dál řidší, a také nebyl chráněn před UV zářením. Taktéž je prokázáno, že si Země s Marsem v minulosti “vyměňovaly” horniny. Například do Země narazila nějaká planetka, což vyvrhlo horniny ze Země do vesmíru, které s sebou mohly nést nějaké mikroorganismy a nakonec mohly dopadnout na Mars. Koneckonců na Zemi se nacházejí z Marsu takto přemístěné horniny. Vzhledem k tomu, že existují mikroorganismy, jako jsou želvušky, které jsou schopny přežít cestu vakuem a po zpětném uvedení do vhodných podmínek znovu započít svoji aktivitu, tak je možné, že se tímto způsobem život na Mars dostal.
Nevidím tedy důvod, proč by život na Marsu před třemi miliardami let vzniknout nemohl a nebo se tam nemohl takto dostat. Na Marsu se nacházely víceméně stejné prvky, jako na Zemi, a život přeci jen vzniká ve vodě, která UV záření zčásti blokuje a dobře se v ní tvoří sloučeniny. Hlouběji ve vodě blíže jádru je také mnohem tepleji.
Život v dnešní době a jak by mohl vypadat
Jsem toho názoru, že pokud na Marsu někdy život byl, tak je tam dodnes. Mikroorganismy by měly miliardy let na to se přizpůsobit všem změnám, kterými Mars procházel. Myslím si, že se na Marsu i dnes dají najít podobné podmínky, ve kterých přežívají některé extrémofilní organismy na Zemi.
Na Zemi totiž můžeme najít mikroorganismy, které žijí a rozmnožují se v extrémních podmínkách, například 6,7 kilometrů hluboko v zemské kůře nebo v hydrotermálních průduších 122 °C teplých a v neposlední řadě v ledu či radioaktivním prostředí. Je ovšem potřeba si uvědomit, že marsovský povrch je velmi nehostinné místo, ať už z hlediska radioaktivního prachu, tak UV záření, které na něj z důvodu absence magnetického pole proniká. Život by na povrchu tedy nejspíše nepřežil.
Jak jsme si v minulém díle řekli, na Marsu se i dnes nacházejí celá jezera vody pod povrchem, ať už s příměsí chloristanů, tedy solí, které dělají vodu kapalnou až do -70 °C, tak bez nich. A tím se tedy dostáváme k první variantě, a to jsou mikroorganismy, které by žily v podpovrchové vodě klidně i několik kilometrů hluboké, kde je větší teplo a neproniká tam vůbec žádné UV záření. Zde by se tedy mohl nacházet mikrobiální život, například v podobě nějakých bakterií, které přímo chloristany vyhledávají a živí se jimi, jako je tomu například u mikrobů s názvem Archaea na Zemi. Další možností této varianty jsou mikroorganismy žijící v podpovrchové vodě, ve které se chloristany nenacházejí a nebo ano, ale většina bakterií ze Země chloristany nesnáší moc dobře, a tak by to musel být mikroorganismus, kterému by to nevadilo a třeba se přizpůsobil, ovšem přímo by se chloristany neživil. Takový mikroorganismus by využíval chemickou energii z minerálů, sopečných plynů a nebo molekul rozštěpených ionizujícím zářením. Další a poslední variantou jsou mikroorganismy žijící v ledu. Ty by mohly žít buď na pólech nebo v ledu nacházejícím se kdekoliv jinde. Na Zemi v ledu žije například mikroorganismus Alveolata. Takový mikroorganismus by se živil energií z rozštěpených minerálů v ledu.
Život by to tedy na Marsu neměl lehké, ovšem najdou se mikroorganismy, které by v některých podmínkách a oblastech na Marsu přežít dokázaly. Zapomínáme na to, že známe pouze život na Zemi a život, který se vyvíjel na jiné planetě za podobných, ale přesto rozdílných podmínek, by mohl být úplně rozdílný a ani si ho nedokážeme představit. Mikroorganismy navíc měly miliardy let na přizpůsobení se. To ovšem neznamená, že se na Marsu život nachází nebo nacházel. Zatím nemůžeme potvrdit současný nebo minulý výskyt života na Marsu, a tak je tohle spíše takové hádání.
