Výroba kyslíku přímo na Marsu to je přístroj MOXIE
NASA/JPL-Caltech/MIT
Massachusettský technologický institut (MIT) nedávnou vydal tiskovou zprávu či článek, ve kterém zveřejnil výsledky přístroje Mars Oxygen ISRU Experiment (MOXIE). Dnes si tento přístroj popíšeme, řekneme jak funguje, co je zač a podíváme se na zmíněné výsledky jeho počínání.
MOXIE, tedy přístroj o velikosti 23,9 × 23,9 × 30,9 centimetrů, který byl vyroben na MIT a na Marsu v únoru roku 2021 v kráteru Jezero na roveru Perseverance. Jde o přístroj, který z oxidu uhličitého vyrábí pro lidi dýchatelný kyslík. Ano, zní to téměř neuvěřitelně, ale tato technologie by ve větším měřítku jednoho dne mohla mít dosti široké uplatnění nejen během pilotované mise na Mars. Ptáte se, jak MOXIE funguje? Pomocí HEPA filtru, což je filtr, který je schopný zachytávat opravdu miniaturní částice až o velikosti 300 nanometrů, čistí vzduch od částic a nečistot, který následně zpracovává. Tento vzduch, chcete-li atmosféru, stlačuje pomocí spirálového čerpadla, čímž ji ohřívá až na teplotu 800 °C. Takto ohřátá atmosféra následně projde elektrolýzou pevných oxidů, během které se následně štěpí na O2 a CO a máme dýchatelný kyslík.
NASA/JPL-Caltech/MIT
Nyní se vrhněme k výsledkům počínání tohoto přístroje. Ten se vědci pokoušeli spouštět během různých podmínek. Ať už během odlišných ročních období, tedy teplot a složení atmosféry, či během rozličných denních dob. Chtějí tak dokázat, že kdyby mohl, byl by schopen pracovat nepřetržitě. Je totiž energeticky dost náročný, a tak může fungovat pouze po omezenou dobu. Od chvíle, co je přístroj společně s vozítkem na Marsu, byl spuštěn 7 krát. Bylo prokázáno, že je opravdu schopen fungovat za každého testovaného prostředí a vyrobit alespoň několik gramů kyslíku. Je tedy schopen fungovat jak při nízkých teplotách marsovkých zim, tak během dne či noci, kdy se teploty dost mění a rozdíl bývá značný. Jediné, co se zatím nepodařilo prokázat je to, zda bezproblémově funguje během soumraku či svítání. Kyslík, který přístroj nyní vyrobí, což odpovídá zhruba deseti gramům za hodinu fungování, tedy jako malý strom, je následně analyzován a vypuštěn do atmosféry. Vědci zároveň uvedli, že během následujícího marsovského jara se pokusí přístroj spouštět vždy, kdy to bude možné. Během jara je totiž z nějakého zatím neznámého důvodu vcelku zvýšena koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, a tak se vědci chystají otestovat možné opotřebení tohoto přístroje.
Teď už ale k významu tohoto úspěchu a experimentu. Kdybychom teoreticky MOXIE v budoucnu zvětšili, tak by bylo možné tento přístroj efektivně využívat při pilotovaných misích na Mars. Kosmická loď by tak nemusela být naplněna takovým množstvím kapalného kyslíku a dost by se ušetřilo například na hmotnosti. Zároveň se tímto způsobem už teď jedná o první využití zdrojů, které se nacházejí na jiném tělese než na Zemi, k produkci něčeho nám potřebného či využívaného. Astronauti by tak mohli přiletět na Mars, kde by využívali kyslík právě z podobného, ale většího přístroje jako je MOXIE a následně by ho mohli využít i při zpáteční cestě. Odpadní látky, tedy oxid uhelnatý, by se následně dal spalovat jako palivo. Jedná se o průlomovou věc a průlomový projekt, který zatím zaznamenává úspěchy, což má velkou váhu.
Zdroje: news.mit.edu, wikipedia.org
Obrázky: https://news.mit.edu/sites/default/files/styles/…/public/images/202208/…
