SHIELD – Nový způsob přistání na Marsu, prostě do něj narazíme

California Academy of Sciences

Přistání na Marsu je vcelku složitá věc a ne vždy se musí povést, důkazem může být společná sonda ESA a Roskosmosu Schiaparelli EDM, která se před pěti lety pokusila přistát v kráteru Schiaparelli, poblíž rovníku na Marsu, bohužel neúspěšně. Agentury tak na povrch Marsu posílají vědecké přístroje, rovery a sondy mnohdy v hodnotě několika miliard dolarů. Proto se vědci poslední dobou snaží vymyslet a prosadit způsoby, jakými by se dalo, ať už na Mars či celkově do vesmíru, dostat stejný počet stejně kvalitních vědeckých přístrojů. Tahle snaha se projevuje jak na rostoucí popularitě CubeSatů, tak na právě vzniklém projektu, který je ovšem ještě na začátku vývoje a o kterém si v dnešním článku něco povíme. Jde o projekt s názvem SHIELD (Simplified High Impact Energy Landing Device).

NASA/JPL-Caltech

Celý projekt staví na konceptu sestrojení odolné sondy, která ponese vědecké přístroje a bude moci na povrchu přistát jiným než obvyklým způsobem. Klasické sondy na povrch Marsu přistávají pomocí padáků či s pomocí jakéhosi druhého dronu, který sondu spouští. SHIELD to ovšem bere z úplně opačného konce. Z původní rychlosti 23 335 km/h při vstupu do atmosféry by bez jakýchkoliv padáků či zpomalujících prostředků, jen za pomocí atmosféry Marsu, zbrzdil na rychlost několika stovek kilometrů za hodinu a následně jednoduše dopadl na Mars se všemi uvnitř schovanými nepoškozenými přístroji. Mírně to může připomínat CubeSat Omotenashi, ten v rámci mise Artemis I ponese k Měsíci modul, který se pokusí přistát na povrchu a taktéž v podstatě narazí, ovšem v případě SHIELDu jde o něco zcela rozdílného, nepoužije k přistání airbag. Jeho absenci nahradí deformační zóny, jež jsou tvořeny jakousi pyramidou z kovových kruhů. Celý koncept zařízení SHIELD by pak ve výsledku mohl být využíván pro velmi nízkonákladové mise s přistáním na povrchu na třeba ne tak přístupných místech. Dalo by se jich tak vynést několik a vytvořit jakousi síť. Stejný postup by mohl být velice dobře využíván i na jiných planetách či měsících.

NASA/JPL-Caltech

Celý nápad definoval již vzniklý projekt, pomocí kterého v příštím desetiletí NASA ve spolupráci s ESA navrátí vzorky z Marsu zpět na Zemi. Jde o Mars Sample Return (MSR). Vzorky, které nyní rover Perseverance na Marsu sbírá, se totiž po vyzvednutí malou raketou MAV a dopravení k Earth Return Orbiteru (ERO) oddělí a v ochranném pouzdře přistanou na Zemi. Proč by to samé nešlo udělat na Marsu? Takovou otázku si položili inženýři z JPL a přišli s návrhem SHIELDu. Ten nyní přešel do konstrukce prototypu deformační ochranné části, která podstoupila první test. Ten proběhl 12. srpna, a to tak, že celá konstrukce byla pomocí odpalovacího systému na zkušební věži v JPL odpálena rychlostí 177 km/h na povrch. To je rychlost, jakou by zhruba SHIELD dopadl na povrch Marsu po zbrždění atmosférou. Vevnitř byl umístěn telefon, rádio a akcelerometer, aby se simulovala elektronika a přístroje, které by sonda nesla. Na místo přistání nebo dejme tomu kolize se zemí, byla ještě umístěna ocelová deska, aby byl dopad ještě tvrdší. Výsledný náraz měl sílu 1 milion newtonů a hádejte jak to dopadlo. Všechna zařízení včetně chytrého telefonu odolala a zůstala funkční. Jak test vypadal se můžete podívat ve videu níže. Celý koncept se mi zdá jako velmi zajímavý, inovativní nápad, který může poskytnout alternativní cestu toho, jak dostat vědecké přístroje na Mars a jiná tělesa a získat přístup do oblastí, které by jinak byly v rámci Marsu nepřístupné.

Zdroje: https://mars.nasa.gov/

Obrázky: https://mars.nasa.gov/system/…/9283_1-Illustration-of-SHIELD-web.jpg

https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/27069_2-PIA25420-SHIELD-web.jpg

https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/27070_3-PIA25581-web.jpg