První člověk #7 Přijímací informace

Život 17 letého Standy z Hradce Králové se nečekaně změní ve chvíli, kdy ředitel České národní vesmírné agentury vyhlásí konkurz na nové astronauty, kteří poletí na Mars. Podaří se Standovi překonat všechny překážky, které si pro něj připravil život, úspěšně absolvovat těžký výcvik a stát se tak Prvním člověkem na Marsu? Sedmý díl sci-fi příběhu, který píše tvůrce naučných videí na YouTube Ferin.

21 – 02 – 2029

8:00

Pod vlivem hormonů štěstí, které se mi včera odpoledne vyplavily, jsem jaksi zapomněl na ten dokument, co posílal Čtvrtek v přijímací zprávě. Proto jsem zprávu znovu otevřel,  pokochal se nad slovem „přijat“, a rozklikl onen dokument, ve kterém měl být další postup. Bylo tam úplně všechno. Na první stránce byly takové ty klasické kecy: datum, logo společnosti, velký nápis „Informace pro přijaté osoby ve výběrovém kurzu na pozici kosmonauta České národní vesmírné agentury“, dole v rohu mé jméno a pětimístný kód – A-2029/0037-MNS.

Tyhle kódy, které dává ČNVA všem svým zaměstnancům, mám perfektně prostudované. Je to vpodstatě hodně podobné odznáčkům, respektive odznáčky se od těchto kódů přímo odvozují. Zkusím vám to nějak vysvětlit. První znak je vždy písmeno. To může být, jako v mém případě, A, nebo L (letec, kosmonaut), T (technik), E (inženýr), V (vědec), či Z. Za pomlčkou následuje rok přijetí na daný post – u mě 2029. Třetí část kódu obsahuje čtyřmístné identifikační číslo, kterým se rozpoznají jednotliví pracovníci. A poslední tři nebo čtyři písmena jsou zkratka mise, na které se zaměstnanec podílí. Samozřejmě, pokud pracuje na více projektech, zkratka mise se nemusí uvádět. Není nezbytná, ale slouží pro lepší orientaci v systému celé společnosti. Náš program, který má za cíl vynést první lidi na Mars, se teď oficiálně jmenuje Mínós, proto je moje zkratka MNS.

Z druhé stránky dokumentu tučně zářila ta nejdůležitější čísla. Chtěl jsem si to ale přečíst od začátku, abych náhodou něco nepřehlídl.

„Vážený Stanislave, ještě jednou Vám gratulujeme k postupu do dalšího kola výběrového řízení na pozici kosmonauta ČNVA v programu Mínós. Do soutěže se od vyhlášení zapojilo více než 200 adeptů z celého Česka. Přes filtr do prvního kola prošlo 50 účastníků, které jsme vybrali s naším náborovým týmem na základě pohovorů. Teď je před Vámi druhé kolo, na konci kterého zůstane 25 certifikovaných astronautů. Ti se stanou našimi zaměstnanci a budou létat s atmosférickými stroji. 10 z nich bude vybráno na mise Mínós-1 až Mínós-5. Ostatní zůstanou v záloze, případně mohou být vybráni pro další navazující mise Mínós.

Před Vámi je nyní výcviková část. Jak jste se jistě již dříve informoval, padesátka uchazečů bude po dobu půl roku cvičit ve výcvikovém centru na Chodově v Praze. Každý den 10 hodin intenzivního výcviku pod dohledem těch nejzkušenějších profesionálů, denní režim astronauta navrhnutý doktory, ale samozřejmě i volné dny a prázdniny. To vše bude programem následujících 6 měsíců.

Termín nástupu na výcvik je 1. března 2029 do 10.00 na ředitelství. Zde proběhne rozřazení, dostanete základní informace a budete hyperloopem přepraveni na koleje. Seznam věcí, které byste si měli s sebou vzít, najdete v příloze.

Informace obsažené v tomto dokumentu a všech dalších dokumentech, které nejsou dostupné ve veřejném archivu ČNVA / v internetových zdrojích ČNVA, jsou tajné a lidé v Organizaci mají výslovně zakázáno tyto informace šířit mezi veřejnost a osoby nezapojené do ČNVA. Jakékoliv porušení ochrany těchto informací bude přísně trestáno v souladu s interním řádem Organizace.“

Ještě stále jsem jiskřil radostí. Trochu mě zaskočila ta poslední část, ale myslím, že tak horký to nebude. Pokud to nikdo z mé rodiny nevykecá, vše bude v pohodě. Rozklikl jsem seznam věcí, které si máme sbalit. Překvapilo mě, že tam toho bylo docela málo: občanský průkaz (pro načtení digitální identity), mobilní telefon, nabíječka, věci na osobní hygienu, oblečení na volnočasové aktivity a knihy, nebo něco na zabavení ve volných chvílích. Jako členi výcvikové divize dostaneme od společnosti oblečení (5x set týdně), stravu, pokoj, zázemí a studovnu. Co jsem si zjišťoval, tak pokoje a celkově úroveň ubytování a života je pro adepty hodně vysoká. Zkrátka si váží toho, že nás tam mají, protože mají poměrně tučnej rozpočet. Každý pokoj na Chodově je maximálně pro tři lidi, má vlastní koupelnu, připojení k WiFi dosahuje rychlosti desítek gigabajtů za sekundu. No prostě paráda.

Jsem rád, že můžu jet tak nalehko, i když se obávám, že se z domu nedostanu bez minimálně tří řízků s chlebem. Rodiče, hlavně máma, se s faktem, že nebudu víc než půl roku doma, ještě furt vyrovnává. Já ji ale utěšuji, že jakmile to bude možné, přijedu na návštěvu. A nebo oni můžou přijet za mnou.

Audioverze: