Selhání první čínské mise k Marsu

Roskosmos

V dnešním článku zabředneme opět trochu do historie. Podíváme na poměrně ambiciózní misi, jež byla produktem spolupráce Čínské národní kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos v oblasti průzkumu Marsu. Mise, jež měla k Marsu dopravit první čínskou meziplanetární sondu a na Zemi vrátit vzorky z marsovského měsíce Phobos, se však nesetkala s úspěchem. V tomto článku si situaci přiblížíme a shrneme si, co se událo.

Je 8. listopadu 2011 a na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu stojí natankovaná raketa Zenit-2, připravena ke startu. Na jejím vrchu se vyjímá druhý stupeň Fregat, který na oběžnou dráhu Země dopraví dvojici sond. První z nich, ruskou Fobos-Grunt, která má získat geologické vzorky z měsíce Phobos a o 3 roky později je dopravit zpět na Zemi a čínskou Yinghuo-1. Obě sondy podniknou společnou cestu a po příletu k Marsu se Yinghuo-1 oddělí a zůstane na oběžné dráze. Tam bude zkoumat magnetické pole či pozorovat povrch Marsu. Jde tak o skutečně významnou misi, která má Čínu učinit čtvrtým státem na oběžné dráze Marsu a která má přerušit patnáctiletou přestávku v pokusech o ruský průzkum Marsu. S sebou je zároveň prostřednictvím sondy Fobos-Grunt vynášen malý biomodul s názvem Living Interplanetary Flight Experiment, neziskové organizace Planetary Society s mikroorganismy.

Roskosmos

Krátce po deváté hodině našeho času raketa úspěšně odstartovala a druhý stupeň dorazil na nízkou oběžnou dráhu Země. Během pěti hodin by měla sonda Fobos-Grunt provést zážeh, oddělit se od druhého stupně a nasměrovat se na trajektorii k Marsu. Pozemní středisko ovšem na okamžik ztrácí spojení a zážeh posléze vůbec neprobíhá. Roskosmos má zhruba 3 dny na vyřešení nastalé situace, poté baterii sondy dojde energie. Sonda se zároveň o atmosféru zpomaluje a pomalu ztrácí výšku. O týden později její zbytky dopadají do Pacifického oceánu a naděje na úspěch Rusko-čínské spolupráce se rozplývají. Rusko i Čína misi oficiálně označují za neúspěšnou a rozmáhají se spekulace o příčině neproběhlého zážehu. Ty jsou nakonec usměrněny prohlášením ředitele Roskosmosu, jež za důvod uvádí kosmické záření a neschopnost palubního počítače zážeh provést. Čína se tak svého marsovského úspěchu dočkala až začátkem následující dekády a my budeme muset se vzorky z měsíce Phobos vydržet do japonské mise MMX, která má odstartovat v září příštího roku.

Zdroje: wikipedia.org, wikipedia.org

Obrázky: https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/…/

https://www.stoplusjednicka.cz/sites/default/files/styles/full/public/obrazky/03_5.jpg?itok=s-GU82CH