Marsoměsíčník #7 (1. 4. – 30.4.)

NASA/JPL-Caltech/ASU/Simeon Schmauß

A máme tu konec dubna. 30 dní opět uplynulo a já Vás zdravím u dalšího dílu Marsoměsíčníku. Již sedmým měsícem si tak shrnujeme dění na Marsu a dodáváme nejzajímavější informace o této planetě a s ní spojených tématech za poslední měsíc. Minulý díl byl trochu kratší a rozebrali jsme si obecnou aktualizaci, jako v každém díle, doplněnou o novinky z programu CHAPEA. O to bude tento díl vydatnější, protože v dubnu se toho odehrálo skutečně hodně. Dnes se tak budeme zabývat například aktualizací programového vybavení Curiosity, novinkami ohledně roveru Zhurong, který je nadále v hibernaci či sadou událostí, jež se odehráli ve spojitosti a kolem marsovských měsíců.

Prvním tématem, které si dnes rozebereme je dubnová aktualizace aktivity roveru Perseverance a vrtulníku Ingenuity. Ty nyní v kráteru Jezero zkoumají honí část starobylé říční delty. Tam Perseverance odebrala vzorek a zároveň i první vzorek z vršku Delty z cíle Berea, který dostal jméno Melyn. Po jeho úspěšném odebrání se pak Perseverance a Ingenuity vypravily severozápadním směrem k velkému impaktnímu kráteru Belva. Že se obě vypraví ke kráteru, bylo překvapením, protože tým Perseverance své plány dopředu neoznámil. Nejdříve se na cestu vydala Ingenuity a po 49. letu v solu 752 již vše naznačovalo tomu, že jejím cílem nejspíš Belva bude. Při tomto letu dosáhla i zatím dosud nejvyšší horizontální rychlosti 6,5 m/s. Nečekaně se však i Perseverance vypravila severozápadním směrem ke kráteru Belva, a opustila tak plánovanou trasu, které se dlouho držela. První snímek vnitřku kráteru Belva nám Ingenuity zaslala 13. 4. 2023 solu 763 z jubilejního 50. letu, kdy zároveň vystoupala do zatím rekordní výšky 18 metrů nad terén.

NASA/JPL-Caltech/Simeon Schmauß

Perseverance před týdnem, v solu 770, také dorazila až ke kráteru do místa, odkud se jí otevřel výhled na jeho vnitřek. Během cesty se však přiblížila k Ingenuity až na 23 metrů, která stála na letišti Mí po 50. letu. Na snímcích z kamery MastCam-Z jsme tak po dvou rocích opět mohli vidět Ingenuity hodně zblízka. Na snímcích je patrné, že je hodně zaprášená. Solární panel je pokrytý vrstvičkou rudého prachu, který se usadil dokonce i na listech vrtulí. Samotný snímek se stal náhledovým obrázkem dnešního článku, a tak ho v článku můžete najít na první pozici. Nyní Perseverance stojí na skalním výchozu Echo Creek, který je jedním z cílů vědeckého týmu Perseverance. Ingenuity 51. letem v solu 772 / 23.4. již oblast kráteru opustila. Při odletu nám ale ještě zaslala snímek z barevné kamery RTE, na kterém je zatím nejlepší výhled do kráteru. Pořídila ho nad malým kopce Mount Julian, na který by se měla vypravit i Perseverance.

Nyní se zároveň ukázala jedna z krás kosmonautiky, a to, že i data ze sondy, která již není v provozu jsou vždy nadále velmi cenná a vědci je mohou zkoumat a užívat řadu let. Proběhla totiž analýza seismických vln, způsobených dvojicí otřesů v roce 2021, které zaznamenala nyní již neaktivní sonda InSight. Vědcům se tak podařilo získat několik cenných informací, které se týkají marsovského jádra. Podařilo se tak například zjistit, že jádro Marsu z tekutého železa je menší a hustší, než se dosud předpokládalo. Zároveň je nejspíše více než pětina jádra tvořena ze síry, kyslíku, uhlíku a vodíku.

NASA/JPL-Caltech

Dalším tématem dnešního dílu je Curiosity. Ta se v kráteru Gale minulý měsíc pohybovala ve velice obtížném terénu, když opouštěla oblast údolí Marker Band Valley. Od pásu Marker Band, který údolí obklopuje, musela vyjet jedním ze žlabů na jihu pásu Marker Band. Žlab je vyplněný velkými kameny a pískem, což Curiosity ztěžovalo pohyb a v jedné chvíli se musela i několik metrů vrátit, aby našla lepší cestu. Od místa, kde odebrala poslední vzorek z pásu Marker Band, musela vystoupat přes 23 metrů. Vyjet žlab se jí nakonec podařilo 25. dubna v solu 3810. Nyní ji sice čeká stále obtížná cesta, kde se bude setkávat s velkými kameny a pískem mezi nimi, ale už nebude muset jet do tak prudkého kopce. Během stupání žlabem si však Curiosity dala krátkou přestávku. Bylo to v solech 3789-3792, kdy u Curiosity probíhala plánovaná aktualizace programového vybavení. K tomu bylo zapotřebí, aby rover stál na odkrytém místě, aby mu terénní překážky nebránily v komunikaci s orbitery. V programovém vybavení Curiosity bylo provedeno celkem 180 změn. Ty dvě nejzásadnější se týkají řízení jízdy roveru. Ten během jízdy vždy ujede krátký úsek plánované trasy a pak se na minutu zastaví, když vyhodnocuje terén z kamer HazCam, který má před sebou. Aktualizace zefektivnila zpracování obrazu a tyto minutové přestávky se významně zkrátily. Rover tak stráví na cestě méně času. Další důležitou změnou je vylepšení algoritmu, který řídí otáčení kol během jízdy, a která sníží i jejich opotřebování.

NASA/JPL-Caltech /JV

Tento měsíc jsme se zároveň po dlouhé době dočkali nových informací ohledně čínského roveru Zhurong. Po dlouhé době tak Čína prolomila mlčení o roveru, který stále zůstává v hibernaci, ve které přečkával zimní období. Z hibernace se měl probudit kolem 26. 12. 2022 s příchodem jara na severní polokouli Marsu, ale to se dosud nestalo. První se k situaci vyjádřil zástupce konstruktéra roveru Jia Yang, který 14. dubna prohlásil, že moc nevěří tomu, že se Zhurong ještě probudí. O týden později se o roveru Zhurong zmínil v rozhoru pro televizi CCTV i hlavní návrhář celé mise Tianwen-1 Zhang Rongqiao. Podle něho se během marsovské zimy vytvořila na solárních panelech roveru nečekaně silná vrstva prachu. Pokud prach zakryje 20% panelů již to způsobí problémy při probuzení z hibernace, při 30% zakrytí jsou již k probuzení roveru zapotřebí velmi silné světelné podmínky, jaké nastanou v období letního slunovratu na severní polokouli Marsu 12. 7. 2023. Při 40% a větším pokrytí solárních panelů prachem se pak rover již probudit nedokáže. Zdá se tak, že se jeho další aktivity s nejvyšší pravděpodobností už nedočkáme.

CNSA

A když už jsme u čínského Zhurongu, tak v Asii zůstaneme a přesuneme se k Japonsku. Zde to vypadá nejasně s harmonogramem mise Martian Moons eXploration (MMX). Během té má JAXA v plánu učinit pozorování marsovského měsíce Deimos a přistát a odebrat vzorky z druhého měsíce Phobos. Tím chce navázat na úspěšnou misi Hayabusa 2, během které se jí povedlo odebrat a zpět na Zemi dopravit vzorky z planetky Ryugu. Vynesení MMX by pak měla zajistit raketa H3. Ta se má stát hlavním nosičem JAXA a postupně z větší či menší části nahradit ty současně využívané, tedy H-2A. V březnu pak proběhl premiérový start právě rakety H3. Ten bohužel kvůli závadě na druhém stupni, v jejímž důsledku nezažehl jeho motor, dopadl neúspěšně. Zdá se, že právě tato událost nejspíše zapříčiní odklad samotné mise a celkově se kolem termínu startu nyní objevuje několik otazníků. Zároveň NASA oznámila, že vybrala 10 vědců, kteří se k vědeckému týmu mise MMX v blízké době připojí.

JAXA

Fotografie měsíce

Fotografií měsíce tentokrát bude víc. Stává se jimi sada snímků měsíce Deimos. Jde zatím o jeho nejpodrobnější zachycení a tyto parádní fotografie vznikly během průletu sondy Spojených Arabských Emirátů s názvem Hope. Jde o snímky tohoto měsíce z rekordní blízkosti v rekordním rozlišení.

Zdroje: Jan Vacek Twitter, NASA Mars Twitter

Obrázky: https://pbs.twimg.com/media/FuCm8efaUAgCE-J?format=jpg&name=large

https://pbs.twimg.com/media/FuljEnrWcBI0C3m?format=jpg&name=4096×4096

https://mars.nasa.gov/system/resources/detail_files/22116_PIA22743-16×9.jpg

https://www.nasa.gov/mission_pages/msl/images/index.html

https://cnsawatcher.com//images/zhurong/compressed/…/.jpg

https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full_width/public/…/