Marsoměsíčník #9 (1. 6. – 30.6.)
NASA/JPL-Caltech
Červen se chýlí ke konci a já Vás již tradičně vítám u Marsoměsíčníku. Tento měsíční seriál shrnuje novinky týkající se Marsu, které se odehrály za poslední měsíc, na jedno místo. V minulém díle jsme poskytli klasickou aktualizaci činnosti Perseverance, vrtulníku Ingenuity a Curiosity. Zároveň jsme zmínili první mapu marsovského povrchu vytvořenou CNSA. Dnes se podíváme na nové informace ohledně mise Mars Sample Return a na živé vysílání sondy Mars Express začátkem měsíce.
Dnes opět díl zahájíme roverem Perseverance. Na začátku června se stále zdržoval u cíle Ouzel Falls, ze kterého se 23. 5. 2023 solu 802 pokusila odebrat vzorek. Jak již víme z předchozího dílu, vzorek se z vrtáku vysypal a v pouzdře na vzorky zůstalo pouze několik malých kamínků. Ve stejné hornině zhruba v místě výbrusu 4. 6. 2023 solu 813 provedla Perseverance druhý pokus o odběr vzorku. I v tomto případě by výsledek stejný. Hornina se z vrtáku vysypala. Poté Perseverance podnikla několik jízd a zaparkovala 30 metrů severozápadně od Ouzell Falls u horniny Emeralad Lake, která je stejnou sedimentární vrstvou jako Ouzel Falls. A tady 13. 6. 2023 solu 822 provedla třetí pokus o odběr horniny, který byl tentokrát úspěšný. Odebraný vzorek dostal jméno Otis Peak. Perseverance tak v tuto chvíli na palubě má dva vzorky witness, jeden vzorek regolitu (Atmo Mountain) a deset jádrových vzorků (Montagnac, Salette, Robine, Ha’ahóni, Swift Run, Hazeltop, Shuyak, Kukaklek, Melyn a Otis Peak). 27. 6. 2023 solu 836 Perseverance opustila místo Emeral Lake a zamířila směrem k vrtulníku Ingenuity, se kterým kvůli terénním překážkám nemohla komunikovat. Doufejme tedy, že Ingenuity je po tak dlouhém výpadku komunikace ještě v pořádku.
NASA/JPL-Caltech
Tento měsíc se zároveň vynořily nové informace týkající se mise Mars Sample Return. Ta by podle momentálního harmonogramu měla doručit vzorky, které shromažďuje rover Perseverance, zpět na Zemi v roce 2033. Pode aktuálních informací se cena mise takřka zdvojnásobila, a to z původních 4,4 miliard dolarů na 8 až 9 miliard. Navíc se jedná o součet nákladů, které nezahrnují start mise, provozní náklady a infrastrukturu, která bude muset být pro analýzu vzorků na Zemi vybudována. Celkově se tak cena mise vyšplhala na hodnotu kolem 10 miliard dolarů. Taková suma jen pro představu například mírně převyšuje náklady na misi teleskopu Jamese Webba. To je problematické a s předpokladem pravděpodobného odsunu a spuštění až kolem roku 2030, místo roku 2028, se v rozpočtu, který je poskytován planetárním misím vyskytuje několika miliardová mezera. Je tak možné, že dojde k přehodnocení mise, jinak je s velkou pravděpodobností nevyhnutelné odebrání části peněz z jiných planetárních programů. Celý článek, který tuto problematiku rozebírá naleznete zde. Další novinkou je, že NASA a ESA hledají experty do týmu SRP-MDT-1. Jeho úkolem bude do poloviny příštího roku definovat požadavky na infrastrukturu a vybavení pozemní laboratoře pro analýzu vzorků, které na Zemi Mars Sample Return dopraví. Michal Václavík zároveň na svém Twitteru zmínil, že tento zhruba 20 členný tým bude mít i českého zástupce.
Nyní se přesuneme ke Curiosity, které v další cestě na jih bránil nízký hřeben, jenž musela přejet. Dostala se však do místa, které se nakonec ukázalo pro rover neprostupné. Mezi velkými kameny, které musela objíždět byl hluboký nános písku, ve kterém jí prokluzovala kola a trvalo přes dva týdny, než se Curiosity podařilo z tohoto obtížného místa vyjet. 13. 6. 2023 solu 3857 tak zamířila po objízdné trase směrem na východ, kde pak 27. 6. 2023 solu 3871 hřeben úspěšně překonala. Tím se jí i otevřel úplně nový výhled do údolí Gediz Vallis. Během cesty po objížďce při jízdě v solu 3865 opustila Curiosity mapový kvadrant Roraima a vjela do sousedního, který dostal jméno Kalavryta. Tým Curiosity dává mapovým kvadrantům jména po nějakých místech na Zemi a tento získal jméno po městě v Řecku poblíž geoparku UNESCO Chelmos Vouraikos. V nejbližších dnech Curiosity čeká pravidelná prohlídka stavu kol, kterou prochází po každém ujetí 1000 metrů. Tuto vzdálenost Curiosity sice ujela již 4.6., ale kvůli nepříznivému terénu nebylo možné tuto prohlídku udělat.
A posledním tématem, na které se dnes podíváme, je živý stream, který proběhl v pátek 2. června k oslavě 20 let od startu sondy Mars Express. Šlo o první pokus ze strany ESA o něco podobného z takové vzdálenosti. Pro přenos byla použita technická kamerka VMC (Visual Monitoring Camera) a vše bylo streamováno rovnou na YouTube kanál ESA. Signál ovšem potřebuje něco okolo 16 minut a 40 sekund na překonání takové vzdálenosti, tudíž je nemožné sledovat prostředí z aktuální pozice sondy na oběžné dráze Marsu, ovšem i tak šlo o zajímavou podívanou.
Fotografie měsíce
NASA/JPL-Caltech
Fotografií měsíce se stává tento působivý pohled roveru Curiosity směrem k oblasti Marker Band Valley. Jde o snímek, který jde považovat za něco mezi fotografií a uměleckou interpretací. Curiosity pořídila dvojici panoramat celé scény, kdy první v čase 9:20 a druhý 15:40. Fotografie byly následně uměle obarveny a spojeny do jedné. Žlutá část byla vyfocena v poledne a modrá ráno. Lze si tak všímat detailů a odlišného osvětlení jednotlivých částí snímku.
Zdroje: Jan Vacek Twitter, NASA Mars Twitter, Micha Václavík Twitter
Obrázky: https://www.nasa.gov/mission_pages/msl/images/index.html
https://mars.nasa.gov/system/content_pages/main_images/398_26895_PIA25326-web.jpg
https://mars.nasa.gov/system/news_items/main_images/9415_PIA25912-web.jpg
