První člověk #10 Oslava a profesor Novotný
Život 17 letého Standy z Hradce Králové se nečekaně změní ve chvíli, kdy ředitel České národní vesmírné agentury vyhlásí konkurz na nové astronauty, kteří poletí na Mars. Podaří se Standovi překonat všechny překážky, které si pro něj připravil život, úspěšně absolvovat těžký výcvik a stát se tak Prvním člověkem na Marsu? Desátý díl sci-fi příběhu, který píše tvůrce naučných videí na YouTube Ferin.
31 – 03 – 2029
11:15
Zvoní budík, který jsem za dnešní ráno už tak 20krát odložil. Můj největší nepřítel. Tentokrát jsem ho i vypnul. Normálně tak pozdě nevstávám, ačkoliv je víkend a mohl bych, ale snažím se udržet si denní režim a místo málo spánku přes týden a dospávání o víkendu se snažím spát celej týden stejně. Zprvu to moc nešlo, ale po nástupu na kolej jsem si na to zvykl a zjistil jsem, že mi to opravdu vyhovuje! Dneska to ale prostě nevyšlo. A to kvůli té oslavě, na kterou nás pozval Dan. Jeden z instruktorů, Danův dlouholetý kamarád Honza, slavil pětadvacetiny. Byla to skvělá akce. Pořádalo se to v nějaké budově Střediska (těžko říct, zda legálně) a byli tam snad úplně všichni, co znám i neznám. Kuba, Ondra z pokoje, Lily, hromada instruktorů, dokonce i někteří momentální kosmonauti ČNVA. Fakt, bylo tam asi padesát lidí a vypadalo to, že se v té budově nekoná nějaká akce poprvé. Po příchodu všech hostů byla jakási slavnostní řeč, kterou asi stejně nikdo nevnímal, popřálo se oslavenci a začala párty. Během večera jsem se dal do řeči se spoustou lidí, některé rozhovory byly přínosné, některé zase tak úplně ne. Ale těch informačně přínosných nakonec bylo víc a tak jsem se dozvěděl pár věcí, co bych asi úplně oficiálně vědět neměl. Ale hodilo se mi to. Ostatně, i z tohoto důvodu jsem párty navštívil. První důležitou věc mi řekl jeden z instruktorů: „Až budete mít výuku s profesorem Novotným, dej si pozor na to, co říkáš. Nevím, jestli jste ho už měli.“
„Ne, neměli, co s ním?“ přerušil jsem instruktora, jehož jméno stále zapomínám.
„Tak to se měj na pozoru. Já nevím, co má ten chlap v životě za sebou, ani to asi vědět nechci, ale z nějakýho důvodu je hrozně zakomplexovanej a strašně mu vadí, když někdo mluví o dřívějších misích agentury. Jednou, ještě když učil mě, jsme probírali elektroniku modulů na vesmírné stanici, myslím že to byl předmět Elektrotechnika. A když zmiňoval ISS, jedna holka ze třídy se ho zeptala na modul Eron, to je jeden z modulů, co byl pod taktovkou ČNVA. On jen lehce odsekl s tím, že minulost nemá cenu řešit, že ISS už stejně brzy shoří a tak dále. Jednou by to bylo v pohodě, ale on takhle reagoval několikrát, nezávisle na sobě v různých třídách na různý dotazy od různých studentů.“
„A to vážně nikdo neví, co se mu stalo?“ zeptal jsem se udiveně.
„Po středisku kolovaly různý fámy, proč nechce o svý minulosti mluvit, jedna z možností byla, že sám pracoval na nějakým projektu ČNVA, co skončil špatně, a byla to jeho chyba. To je asi nejpravděpodobnější varianta, dokonce na internetu existuje skrytá skupina, která tohle řeší. I já jsem tehdy byl nadšenec do tohoto miniprojektu a vlastně vůbec nevím proč, ale hrozně mě to zajímalo. Hledali jsme, které mise ČNVA byly neúspěšné a proběhly v době, kdy už Novotnej v agentuře byl. No a vzhledem k tomu, že takových misí není moc, jsme na to přišli. Novotný pracoval právě na tom modulu Eron, na kterej se ho ptala ta studentka, dělal tam elektroniku připojování ke stanici. Asi víš, jak Eron dopadl.* Vyšetřování komise ČNVA pak přišlo na to, že za selhání modulu může zčásti i elektrotechnika připojování, kterou právě dělal Novotnej. Probíhaly nějaký soudy, následně přišel o post hlavního elektrotechnika ČNVA a stal se z něj profesor ve výcvikovým středisku.“
„Proč neodešel?“ zněla další moje otázka.
„To nikdo neví. Zase jsou tady různý teorie, že neměl peníze, nebo mu agentura přirostla k srdci, nebo měl nějaký kontakty na vyšších pozicích, kdo ví.“
Jen co to instruktor dopověděl, zazvonil mi mobil. Omluvil jsem se, vyšel ven z budovy a zvedl to. Říkal jsem si, kdo mi může volat takhle pozdě večer. Byl to Ondra. Říkal, že už jede na koleje, veze ho nějaký kamarád autem, jestli nechci vzít taky. Bylo už kolem jedenácté večer, únava na mě dosedala a tak jsem řekl, že jo. Vyzvedli mě a dojeli jsme zpět na koleje, vzdálené asi 10 kilometrů od místa oslavy. Po příchodu na pokoj jsem ale spát ještě nešel. Zajímal mě ten Novotný. A to i kvůli tomu, že za týden s ním máme první hodinu teorie. Otevřel jsem laptop a začal hledat. Netrvalo mi to dlouho a našel jsem skupinu, o které mluvil ten týpek na párty. A dozvěděl jsem se zajímavý informace, o kterých se nezmínil..
*Je mi jasný, že vy jako čtenáři mýho deníku absolutně nemáte tušení, jak dopadl Eron, takže jak dopadl? Dopadl. Dopadl tvrdě na zemský povrch, poté, co se neúspěšně snažil připojit ke stanici a automatika otevřela přetlakový ventil dříve, než měl být otevřen. Veškerý náklad i vědecké přístroje byly zničeny a modul začal padat do atmosféry. Díky jeho karbon-titanovému krytu neshořel celý, takže zbytky dopadly někam na Sibiř. Naštěstí do neobydlené oblasti. To je asi vše, co potřebujete momentálně vědět k osudu modulu Eron.
Audioverze:
